Vagabond

V rámci svobodného, skoro prázdninového života jsme se s mou kamarádkou E. rozhodly objevovat místa, na kterých jsme v Londýně ještě nebyly. A protože historické památky a turistická místa už jsme navštívily každá několikrát – zdá se to nemožné, ale je to tak – naše první kroky směřovaly na obhlídku kaváren, kterých je všude okolo požehnaně. Občas mám pocit, že kdybych si dala závazek objevit každý den jednu novou kavárnu, zaměstnalo by mě to přibližně na deset až dvacet let dopředu.

Protože Londýn přivítal naši svobodu po svém a venku lilo jako z konve, schovaly jsme se do kavárny Vagabond na Holloway road. Přišla jsem dřív – jako vždycky (co se to se mnou stalo?) – takže jsem měla dost času se usadit, vytáhnout Harryho Pottera a tvářit se sama před sebou, že ho čtu kvůli výzkumu na diplomku. Ve skutečnosti jsem si samozřejmě prostě jen chtěla užít pocit, že necítím provinilost z toho, že čtu něco jiného než poznámky.

IMG_0555

E. si objednala bílý, broskvový čaj a já jsem v záchvatu zdravého životního stylu sáhla po zeleném. Chtěla bych říct, že jsem se opravdu, vážně, strašně moc snažila, aby mi zelený čaj začal chutnat, ale ani po všech těch vypitých hrncích nemůžu říct, že by to byl… můj šálek čaje (omlouvám se, tenhle vtípek je dost očividný).

Nicméně, i přes to, že jsem usrkávala nechutnou zelenou břečku (což teda nebyla chyba kavárny), to místo mělo nějakou svoji pozitivní atmosféru, která mi byla sympatická. Kavárna je rozdělena na přední a zadní část, které od sebe dělí úzká chodba. Zahlédla jsem taky vchod na zahrádku, která by mi bývala byla nejmilejší, ale vzhledem k tomu, že venku to vypadalo jako v katastrofickém filmu, chuť jít si posedět venku mě přešla. Přední část lokálu mi byla sympatičtější než zadní, protože ta byla dost hipsterská, což já zas až tak nemusím. U našeho stolu v rohu ale bylo pěkně útulno, pozorovali jsme lidi okolo sebe, usrkávali čaj a za obřím oknem směrem k ulici běhali lidi bez deštníků.

Pokud jste v severním Londýně, sháníte hipsterskou kavárnu a máte chuť na mandlový croissant – který vypadal naprosto božsky – tak Vagabond rozhodně stojí za návštěvu.

   IMG_0559IMG_0562

My friend E. and I decided to start exploring places in London we’ve never been to before, just to make the most of the suddenly free, almost holiday-like days. And because we’ve each seen the sights and tourist places multiple times – it sounds crazy but it’s true – our first steps led us to tour around cafés we haven’t visited yet. Those kinds of places are really not hard to find. Sometimes I wonder what it would be like if I set up a goal for myself to visit a new café every single day. It would probably keep me occupied for the next ten to twenty years. 

Because London decided to welcome us into our freedom by bringing the rain of the century, we hid in Vagabond café on Holloway road. I arrived early – as always (seriously, what happened to me?) – so I had plenty of time to pick a seat and read Harry Potter, pretending I only do that as a part of my dissertation research but actually enjoying the fact that I don’t have to feel guilty for not studying. 

E. ordered white peach tea and I opted for a green tea, surrendering to my healthy-lifestyle-madness. I’d like to say now, that I really, seriously, honestly tried to like green tea in general but even after all those mugs that I’ve drank in the last few weeks, I cannot say that it’s… my cup of tea (sorry for the obvious joke). 

IMG_0558

However, even though I was slurping down that disgusting green thing (which really wasn’t Vagabond’s fault), that place had its own atmosphere that I quickly became fond of. The café is divided into two parts – the front and the back – connected by a small corridor. I even saw something that looked like a beer garden, which would have been perfect, had it not looked like an apocalyptical movie outside. I liked the front more because the back was a little too hipsterish for me. It was kind of cosy at our little table in the corner though, and as we were drinking our teas, looking at the people around us and those who were running up and down the street without their umbrellas, I decided I liked the place. 

If you’re in North London, looking for a hipster café and are craving an almond croissant – which looked amazing – it’s definitely worth visiting Vagabond. 

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s