Sun-Mon-Funday Blues

Znáte takový ten nedělní pocit? Ten temný oblak absolutního zmaru, co se vám vznáší nad hlavou od chvíle, co hodiny v neděli odpoledne odbijí třetí? Jak si najednou uvědomíte, že za pár hodin nastane Soudný den – teda pondělí – a vy se budete muset probrat z víkendového režimu a najít v sobě dostatečně civilizivovaného člověka, který dokáže čelit světu?

Jestli jo, vítejte v klubu.

Jestli ne, zamyslete se nad tím, jestli náhodou nelžete sami sobě.

Každopádně, já patřím mezi lidi, co vážně, opravdu, v žádném případě nejsou fanoušky neděle. Nebo pondělí, pokud mám být upřímná. Není to tím, že by se mi tak strašně nechtělo do práce. Táhne se to se mnou už od chvíle, co si pamatuju, a nedělní depka mě nikdy neopustila ani o prázdninách, takže je logické, že mi vydržela až doteď. Já si myslím, že jsou určité věci, ke kterým je lidský organismus naprogramovaný. Chápete: automaticky hledáme teplé přístřeší, sháníme si partnera, se kterým se cítíme bezpečně, tíhneme k lidem, kteří jsou nám geneticky podobní a nesnášíme začátky týdne. Vůbec by mě nepřekvapilo, kdyby se našla jeskynní malba, kterou namaloval nějaký pračlověk a stěžoval si, že ho v pondělí ráno čeká další služba na lovu mamuta.

Prostě a jednoduše, bez ohledu na to, jestli máte svoji práci rádi nebo ne, jestli máte příští den narozeniny nebo ne, či jestli jste se rozhodli pro takový ten pozitivní přístup k životu a říkáte si, že si to nebudete připouštět. Pondělí je na houby tak jako tak. A neděle večer je v tom s ním.

Nezbývá, než smířit se s tím faktem a udělat všechno proto, abychom si tenhle bolestivý přelom co nejvíc zpříjemnili. Já se s vámi podělím o několik kroků, které opakuju týden co týden a které mi nakonec vždycky pomůžou překlenout hektický začátek týdne. Je jich pět – stejně jako pět stádií smutku, jsem si jistá, že jde o čistě náhodnou podobnost.

1. Popření

Nedělní odpoledne se vždycky projeví tím, že se vrhnu do nějakého projektu, který jsem plánovala za víkend stihnout a nikdy jsem se k němu nedostala. K tomu si nejčastěji pustím seriál, abych z hlavy vyhnala ten nepříjemný hlásek, co mi připomíná, že moje snaha je marná, že stejně nestihnu nic dodělat a že pak budu celý týden překračovat roztahanou krabici s barevnými papíry, ze kterých se mělo původně stát fotoalbum nebo tak něco.

2. Zklidnění

Ve druhé fázi si přiznám, že vlastně na žádnou kreativní činnost stejně nemám chuť. Místo toho se teda naložím do horké vany plné voňavých bublin, případně (častěji) si vlezu do sprchy a pořádně si vydrhnu vlasy, abych ze sebe smyla ten pocit zoufalství.

3. Zkrášlení

Dopřeju si všechny ty věci, které přes týden trochu zanedbávám. Peelingy, masky na obličej, pořádné vrstvy balzámů na rty, hodinovou manikúru, masáž unavených svalů po víkendovém tréninku…

A taky se odeberu co nejdřív do postele, protože spánek do krásy má vážně něco do sebe, jestli to chcete vědět.

4. Odměna

Tady už jsme se přesunuli do pondělí, kdy se naprosto vyšťavení po celém dni vracíte z práce a celá ta nedělní záležitost z vás ještě tak úplně neopadla. Nastupuje sofistikovaný systém odměn, který jsem pilovala do dokonalosti. No, vlastně ne, ve skutečnosti si prostě v pondělí po cestě z práce koupím něco hezkého, ale ráda používám slovo sofistikovaný, připadám si pak hrozně… sofistikovaně.

Pokud máte po cestě domů nějakou drogérii s širokou nabídkou laků na nehty nejrůznějších barev jako já, pondělní večer je ten pravý čas na její návštěvu! (Pokud jste se zrovna nerozhodli šetřit, že.)

5. Smíření

Tak jako tak ten víkend stejně skončí a já (a vy) se vždycky musím smířit s tím, že jsem zase hozená do koloběhu pracovního týdne. Takže si v pondělí ráno trošku prodloužím spánek a odpískám ranní trénink a místo toho si hezky vyčistím hlavu u cvičení, když v podvečer dorazím domů. A ono to nakonec nikdy nebolí tak moc, jak si myslíte v neděli odpoledne. Nejlepší na pondělku totiž je, že skončí dřív, než si to stihnete uvědomit. A víkend je pak zas o jeden den blíž.


IMG_2218

IMG_2213


Do you know the feeling that people call Sunday blues? That dark cloud of despair that suddenly appears on Sunday afternoon, reminding you that in just a few short hours, the Doomsday – I mean, Monday – will come and take away the chance to do everything you were going to do before the weekend started. And all of a sudden you know that you’ll have to wake up from the weekend bliss and be a functioning, civilised human by the next morning. Do you know that moment?

Yeah? Welcome to the club.

Nope? Come on, are you sure you’re not lying to yourself right now?

Anyway, I am one of those people, who are not, in any way, absolutely not fans of Sundays. Or Mondays, for that matter. It’s not that I don’t want to go to work that much. I felt like that every Sunday for as long as I can remember and I dreaded Sundays even during school holidays, so it makes sense that it just never went away. I think it’s one of those things that people are genetically programmed to do or feel. You know, like, we seek warm shelters when it’s cold, we’re attracted to the people we feel safe around and consider them for our future partners, we prefer people who have similar DNA to ours and we hate Mondays. I wouldn’t be exactly surprised if there was a drawing somewhere in a prehistorical cave about a guy who’s annoyed because he knows that it’s his turn to go for the mammoth hunting the next day.

Simpl put, it doesn’t matter whether you like your job or not, or whether it’s your birthday on Monday or not, or whether you decided to go all optimistic and positive and tell yourself to seize the day or not – it still sucks, either way.

The only thing to do in this situation is to try to make the painful beginning of the week a little bit more bearable. Here are a few steps that I go through every single week, that eventually lead me to surviving the Sun-Monday blues with dignity. There are five of those – like the stages of grief, but I’m sure that’s just a coincidence.

1. Denial

Sunday afternoons are always the right time to start a new project. It’s usually one of the creative projects I was planning to do thorough the weekend but never had the time. Usually, I’ll turn on Netflix so that I wouldn’t have to listen to that annoying little voice in my head reminding me that all of my efforts will go in vain. That I won’t finish anything in time and that I will have to step over boxes and strips of colour papers that were supposed to be turned into a daily planner, or something like that.

2. Soothing

By now I accept the fact that I don’t have the energy to do anything creative anyway. Instead, I make myself a bubble bath, or (more often) have a reaaaally long shower and wash my hair so that I would get rid of the dust of desperation.

3. Beautification

Then I indulge in all the things I neglect a little bit during the busy week days. Peelings, face masks, layers and layers of lip balm, an hour long manicure, massaging my poor sore muscles after the weekend workout…

And I go to bed early, because there is something true about the beauty sleep, if you ask me.

4. Reward

Now we have already moved to Monday afternoon, when you’re coming back from work absolutely drenched and the Sunday blues hasn’t ended quite yet. So the time has come for the sophisticated rewarding plan that I invented. Well, in fact, it just means that I buy something pretty for myself on the way home from work. Nothing sophisticated about that, I just like using the word sophisticated because it makes me feel… sophisticated.

If you have a drugstore somewhere nearby your home with thousands of shiny nail varnish bottles in different colours, like I do, I suggest you go there. Unless you just made a promise to yourself that you will spend less money, right.

5. Acceptance

One way or another, the weekend is never endless and I (and you) have to accept the fact that I am dragged to the process of work week again and again. So I usually sleep in a little bit on Monday and I decide not to do a morning workout and instead clear my head with some fancy session when I come back home. Frankly, it never really hurts as much as you expect it to. The best thing about Monday is that it’s over even before you know it. And the weekend is one step closer, yet again.


Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s