Zofie in Coffeeland

Ahoj, ahoj, ahoj!

Tak jsem se vrátila z Itálie zpátky do reality a doteď se ještě trochu vzpamatovávám z kofeinového (a gelatového) opojení, do kterého jsem se tam ponořila. Ti z vás, kdo mě někdy viděli pít kafe, určitě souhlasně budou kývat hlavou, když řeknu, že ho i za normálních okolností vypiju celkem dost. Pokaždé, když překročím italské hranice, tak se ale moje tolerance vůči kofeinu ještě o něco zvýší. To bude asi tím, že naše espresso se pije alespoň na čtyři loky, zatímco to jejich trvá jen dva doušky – a to jen když si ho chcete vážně dlouho vychutnávat, jinak je to prostě panák. Continue reading „Zofie in Coffeeland“

BTW: Catch Me, If You Can

Konečně jsem se dostala na normálně fungující wifi (po odjezdu z Lago di Garda se můj přístup k rychlému internetu značně omezil), tak vám můžu alespoň v rychlosti zrekapitulovat, jak vypadá moje dodržování cvičebního plánu. Continue reading „BTW: Catch Me, If You Can“

Into The Woods

Jak už jsem se tady na blogu zmiňovala, předminulý týden jsem byla nucena strávit dva dny uprostřed přírody na teambuildingu. Ti z vás, kdo mě znají osobně, mi určitě potvrdí, že já bez debat ukázkově splňuju všechny podmínky pro to, abych mohla být označená za městskou holku. Přírodu mám sice ráda, ale jen za předpokladu, že naše interakce netrvá déle než dvě hodiny. Pak se už začneme názorově rozcházet (hlavně díky hmyzím přátelům).

Continue reading „Into The Woods“

BTW: Affogato

Hezký pátek!

Zavádím novou rubriku BTW pro všechny svoje náhlé inspirace/bleskové zprávy ze života/nahodilé zprávy, které jsou úplně mimo mísu a o které se s vámi z nějakého důvodu chci podělit.

Continue reading „BTW: Affogato“

Mr. and Mrs. Dursley of number four, Privet Drive…

Minulý týden mi mou nově objevenou blogovou zodpovědnost lehce narušil team building, který trval dva + dva dny. Jinými slovy: dva dny bylo reálné trvání a dva dny jsem se z toho léčila.

Ne tak jak si myslíte. Kocovina v tom nebyla.

O tom ale příště. Původně jsem vám o svém střetu s přírodou plánovala napsat už dneska, ale jako blesk (za chvilku pochopíte, jak moc vtipná narážka tohle je) mě ráno zasáhla zpráva, že zrovna 26. června před rovnýma dvaceti lety vyšel v angličtině první díl Harryho Pottera.

Continue reading „Mr. and Mrs. Dursley of number four, Privet Drive…“