One Time Wonder

Přátelé, pomalu to tady začne vypadat jako nějaký běžecký blog. A přitom fakt nejsem až takový běžec, za jakého se tady prezentuju, jo. Příklad: od té závodní pětky jsem znovu vyběhla až po dvou týdnech, zrovna včera. Už jsem se zmiňovala o tom, jak mě běh v poslední době strašně nebaví. Navíc se ochladilo, což […]

Číst celé

Never Again (Until Next Year, That Is)

Než se vrhnu do série článků o tom, jak jsem sama sobě způsobila pořádnou životní bouřku, která tak trochu může za to, že jsem poslední týdny byla digitálně nezvěstná, musím se tady vypovídat z posledního závodu sezóny, než ze mě ty pocity úplně vyprchají. Abyste rozuměli, minulý rok jsem se přihlásila na svou první pětku […]

Číst celé

BTW: Fake It Till You Make It… or Not

Je pátek, celý den to tu vypadalo přinejmenším jako těsně před apokalypsou a já od prvního ranního pohledu na budík netoužila po ničem jiném, než zavrtat se zpátky pod peřinu a spát. Nejdřív jsem sice vyrážela do práce plná odhodlání, že nebudu rušit dnešní plány, ale pak přišlo odpoledne a já měla pocit, že pokud […]

Číst celé

At Last (aka All Runners Are Beautiful)

Někdy v průběhu mého namotivovaného období jsem se rozhodla, že by bylo úplně super zaběhnout nějaký závod přes charitativní organizaci a podpořit tak jejich činnost. Viděla jsem to totiž dělat spoustu mých londýnských spolužáků na Facebooku a přišlo mi to jako milá forma charity. Minulé léto jsem vyběhala nějakou tu kačku pro TeriBear a kromě […]

Číst celé

Hitting Rock Bottom (And Waiting For It to Punch You Back)

Asi nikdy v životě jsem si neuvědomila, jak moc mám ráda pohyb, dokud jsem se sama neupoutala ke kancelářské židli. Najednou mi to osmihodinové každodenní sezení začalo nabourávat úplně všechno. Začala mě záda bolet ještě víc než dřív (zas ale nebudu vinit jen kancelář, vzhledem k tomu, že je podle rentgenu moje páteř křivá na každou možnou […]

Číst celé