Now You See Me

Tak… kde jsme to skončili? Myslím, že od chvíle, co jsem se odstěhovala z Londýna a můj denní rozvrh se trochu obrátil vzhůru nohama, už byla jen otázka času, kdy to tady kompletně padne. Možná kdyby moje práce na plný úvazek nezahrnovala žádná písmena, měla bych daleko větší chuť do psaní. Ale vzhledem k tomu, … More Now You See Me

Scars and Souvenirs

Ukázalo se, že ačkoliv jsem opravdu jeden z nejzodpovědnějších lidí, co znám a to, co slíbím (zejména sama sobě) dodržuju až s podivnou přesností, můj blog je taková malá výjimka. Jistě jste si všimli, že jsem tak trochu nedodržela své předsevzetí o třech příspěvcích týdně. Vlastně jsem si s celým blogem dala fakt velkou, několikatýdenní … More Scars and Souvenirs

We’ll Always Have That Snowman

První dva týdny po mém příjezdu do Prahy se počasí snažilo tvářit, že žádné léto neprobíhá. Oblečení jsem musela nosit vysloveně podzimní, pršelo víc než v Londýně a asi na den nebo dva jsem koketovala s myšlenkou, že bych mohla vytáhnout svou zimní obuv. Ty dny jsem trávila v zajetí nostalgických vzpomínek na všechna léta … More We’ll Always Have That Snowman

The Leaver’s Dance

Po poněkud hektickém pobytu v Praze jsem se vrátila do Londýna, abych tady dokončila diplomku a upevnila vztahy s lidmi, co byli za poslední měsíce jako moje zahraniční rodina. S mým návratem do Anglie se navrátil můj denní režim a tím pádem předpokládám, že se mi podaří nahodit těch přibližně padesát článků, které jsem měla … More The Leaver’s Dance

The Breakfast Club

Na někoho, kdo dvacet dva a půl roku nejdůležitější jídlo dne zcela ignoroval, se ze mě stal podivný snídaňový maniak. Od chvíle, co jsem se začala budit brzy a každé ráno cvičit se ranní přísun energie pro mě stal naprostou nutností. Prostě si najednou nedokážu představit, že bych se dokázala vypravit z domu s prázdným … More The Breakfast Club